Chcete mít inteligentní dítě? Jezte jód v těhotenství

Jód je základním prvkem, který potřebuje štítná žláza pro tvorbu hormonů. Zdravá štítná žláza je v těhotenství a při kojení nesmírně důležitá, neboť její správné fungování má prokazatelný vliv na psychomotorický vývoj dětí. Je zjištěno, že nedostatek jódu může souviset s nižším IQ, s poruchami chování, sluchu nebo se sníženými jazykovými dovednostmi dítěte.

Funkce štítné žlázy

Štítná žláza produkuje hormony trijodtyronin a tyroxin, které ovlivňují zdravý růst a vývoj člověka. Obzvlášť důležité jsou pro správnou funkci rozmnožovacích orgánů. Pomáhají při štěpení tuků i bílkovin a významnou roli mají při prenatálním vývoji centrální nervové soustavy.

K produkci těchto hormonů potřebuje štítná žláza zhruba 150 µg jódu denně, a během těhotenství dokonce 250 µg na den. Tedy pro představu v těhotenství jde o množství, které by znamenalo sníst mořskou rybu denně, resp. porci mořské ryby o hmotnosti 150-300 g (dle druhu).

Onemocnění štítné žlázy v těhotenství. Hrozí riziko?

Jód v české populaci

Tím, že nejsme zrovna přímořský stát, měli jsme dříve nedostatek jódu v celé populaci. Ten se v Česku od padesátých let minulého století začal řešit přidáváním jódu do kuchyňské soli.

Podle současných statistik jsme se dostali na průměrný příjem jódu v české populaci okolo 150 µg denně, tedy dostatek pro správné fungování lidského těla (mimo těhotenství). To je však průměr, konkrétní hodnoty se mohou dost odlišovat v závislosti na stravovacích návycích jednotlivců.

V posledních deseti letech se vlivem změn stravovacích návyků a některých extrémních diet v populaci opět častěji setkáme s lidmi, kteří nedostatkem jódu trpí.

Od extrému k extrému

Zvýšené riziko nedostatku jódu mají například lidé s alergiemi na mléčné výrobky nebo vegani.

V řadách veganů naopak najdeme častěji i jedince, kteří trpí nadměrným množstvím jódu v těle, a to zřejmě kvůli vysoké konzumaci mořských řas.

Oba extrémy jsou pro náš organismus i pro prenatální vývoj dítěte škodlivé. Dle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je příjem jódu převyšující 500-600 µg denně nebezpečný. Může způsobit autoimunitní onemocnění štítné žlázy matky nebo přechodnou poruchu funkce štítné žlázy u novorozence či kojence. Ať už jde o nedostatečnou či nadměrnou konzumaci jódu, nejkritičtěji se projeví zpravidla v embryonální fázi, tedy v samém začátku těhotenství. SZÚ uvádí, že nedostatek jódu může způsobit snížení IQ dítěte o 7 až 15 bodů. Při nedostatku jódu hrozí také zvýšené riziko potratu a vyšší novorozenecká úmrtnost.

Strava v těhotenství ovlivňuje riziko preeklampsie. Na co se v jídelníčku zaměřit?

Jak poznat nedostatek jódu

Nedostatek jódu se projevuje zhoršeným soustředěním, zpomalenými reflexy, zvýšenou únavou, zimomřivostí, suchou kůží, změnami tělesné hmotnosti, padáním vlasů, zácpou, u malých dětí zpomaleným růstem a psychomotorickým vývojem.

Doplnění jódu potravinami

Vyjdeme-li z toho, že naše stravovací návyky odpovídají českému standardu, bude nám v těhotenství chybět asi 100 µg jódu denně. Těchto 100 µg je možné doplnit buďto přímo stravou, anebo užíváním těhotenských doplňků stravy.

Přirozeně vysoký obsah jódu najdeme v mořských plodech a rybách, v soli, v mléčných výrobcích a vejcích. I když je pravda, že co se týká mléčných výrobků, dle výzkumu prof. Ing. Trávníčka, CSc. v české produkci podíl jódu setrvale klesá. Průměrný obsah jódu v mléce však zatím vyhovuje požadavkům na kvalitu mléka jako potraviny.

Co se týká solení, není důvod to s ním v těhotenství přehánět. Průměrná spotřeba soli je v české populaci na trojnásobku doporučené denní dávky. Doplňování jódu není záminkou k tomu, aby těhotná žena denně spořádala pytlík slaných chipsů. Jód se dá doplnit i zdravějšími způsoby. Sůl je obsažena ve většině průmyslově vyráběných potravin – v pečivu, sýrech či masných výrobcích a hlavně: ze soli se jód do potravin dostane i při procesu vaření v osolené vodě. Nepoužívejte sůl po datu její expirace, jód má totiž tendenci z ní vysublimovat. I proto musí být sůl zabalená dle platné normy.

Strava na počátku těhotenství je zásadní. Jak jíst v prvním trimestru?

Mořské ryby obsahují kromě jódu pro náš organismus důležité omega-3 mastné kyseliny a vitamín D, jejich pravidelnou konzumaci lze tedy doporučit. Každá mince však má svůj rub i líc a nic se nemá přehánět – v mořských rybách je také zvýšený výskyt látek, které pro těhotné ženy nejsou zrovna přínosem. Jsou to především těžké kovy, jako je rtuť, která má na vývoj lidského plodu neblahé dopady. V poslední době se stále více hovoří také o zvýšeném množství mikroplastů v útrobách mořských živočichů, o jejichž dopadech na lidský organismus zatím víme poměrně málo.

Bohatá na jód je minerální voda Vincentka. Pro získání doporučené denní dávky jódu v těhotenství jí stačí vypít půl deci denně.

Z rostlinných zdrojů lze jód získat například konzumací sóji, košťálové zeleniny, či některých druhů ovoce, jako jsou třešně, višně, rybíz či méně rozšířený áron.

Stravovací doplňky pro těhotné a kojící ženy

Nechcete-li moc řešit jídelníček, jód lze užívat buďto v tabletách či v těhotenských multivitaminových doplňcích stravy.

Ať už je váš jídelníček sebezdravější a sebepestřejší, je velmi náročné uhlídat, abyste měla vyvážený přísun všech látek, které miminko ke zdravému vývoji potřebuje.  Nejde totiž jenom o jód. Za všechny základní látky jmenujme například kyselinu listovou, která je nezbytná pro růst plodu, nebo DHA, omega-3 mastnou kyselinu, která ovlivňuje vývoj mozku, zraku i srdce.

Proto jsou těhotenské multivitaminy dobrou investicí i pro ženy, které dbají na zdravý jídelníček. Doplňky stravy s jódem je vhodné začít užívat ideálně už tři měsíce před plánovaným početím a pokračovat s nimi až do ukončení kojení.