×
JenProTehotne.cz

Jak probíhá císařský řez a rizika, kvůli kterým je lepší se mu vyhnout

Císařský řez

Císařský řez je operace, při které porodník provádí řez břichem a dělohou, aby mohlo dítě přijít na svět. Mohlo by se zdát, že tím je v podstatě všechno řečeno. Naopak. Je toho mnohem víc, co byste měli vědět. Víte, jak probíhá? Znáte rizika, která si s sebou císařský řez nese?

Nejčastěji prováděná porodní operace je právě císařský řez. V posledních letech zažívá doslova boom. Částečně je to způsobeno vyšším věkem rodiček a velkou měrou se podílí i praxe vyvolávání porodu, kde existuje mnohem vyšší pravděpodobnost, že porod skončí operací. Najde se i mnoho žen, které si ho doslova vyprosí na svém lékaři, protože se chtějí vyhnout bolestem při klasickém porodu. Často vůbec neberou v úvahu riziko a omezení, které se s operativním porodem pojí. Na vině jsou i mnozí lékaři, kteří možné problémy příliš bagatelizují.

V České republice sice oficiálně není možné podstoupit císařský řez na přání, ale realita bývá často poněkud jiná a nemalá část se skutečně odehraje jen proto, že to tak žena chtěla.

Rozdíl mezi plánovaným a akutním císařským řezem

Pokud víte předem, že nemůžete rodit přirozeně, podstoupíte plánovaný porod císařským řezem. Váš lékař naplánuje termín a nástup do porodnice ještě před termínem narození vašeho miminka.

K plánovanému císařskému řezu se přistupuje, když:

  • není vaše dítě správně natočené,
  • je v příčné poloze nebo často svou pozici mění,
  • v případě placenty praevia,
  • máte infekci, jako je například herpes, která by mohla být přenosná na dítě, kdybyste rodila vaginálně.

Pokud dojde k císařskému řezu neplánované, jedná se o akutní případ. I když se takto nazývají, obvykle se nejedná přímo o život ohrožující případy:

  • měla jste plánovaný císařský řez, ale předčasně vám praskla plodová voda,
  • přirozený porod se zastavil a vůbec nepostupuje. Lékař vám následně může doporučit ukončení porodu císařským řezem.

Asi jeden z deseti případů císařských řezů je naléhavý. V těchto chvílich se lékařský tým musí rozhodnout velice rychle a na velké diskuze obvykle nezbývá čas. Přesto by vám měl lékař alespoň v kostce a je-li to aspoň trochu možné, vše potřebné sdělit.

K nouzovým situacím dochází v těchto případech:

  • u vás nebo u dítěte se vyvinula nějaká nenadálá, ale závažná komplikace, která není bezprostředně ohrožující na životě, ale stejně tak nelze porod odkládat. Na rozhodnutí byste měli mít asi 30 až 75 minut v závislosti na komplikaci,
  • vy nebo vaše dítě jste se ocitli v situaci, která bezprostředně ohrožovala váš život a bylo nutné porodit dítě okamžitě.

Hypnoporod. Je možné si porod opravdu užít?

Jak se připravit na císařský řez?

Lékař či jiný personál by vám vše kolem operace měli sdělit. Nesmí zapomenout i na rizika císařského řezu. Před samotnou operací je vhodné se oholit nebo vás mohou oholit až v nemocnici. Snižuje se tak riziko infekce. Nenechte si dělat ani nové nehty a vynechte make-up. Váš tón pleti je při operaci také velmi důležitý. Na sále nesmíte mít kontaktní čočky nebo brýle. Dejte je k svému partnerovi nebo porodní asistence, ať pak nevidíte své dítě rozmazaně. Před operací nesmíte také jíst a pít. Těsně před operací musíte sundat všechny šperky a prsteny.

Jak probíhá císařský řez?

Jak je historie císařského řezu? Překvapivě znali tuto operaci již staří Egypťané. V antickém Římě bylo zase vydáno nařízení, že mrtvá těhotná žena nesmí být pohřbena dříve, než je z jejího těla vyjmuto dítě. Ale i ve starověku byla operace prováděna už u živých žen. První v historii, při kterém přežila matka i dítě, byl císařský řez z roku 1337, který byl proveden v Praze. Rodičkou byla druhá manželka českého krále Jana Lucemburského, Beatrix Bourbonská a dítětem Václav, nevlastní bratr Karla IV.

U prvních operací se operační rána nešila a ani pořádně nedesinfikovala. To se začalo dělat až v polovině 19. století.

Císařský řez se provádí v anestezii. Ta může být buď celková nebo částečná, kdy lékař znecitliví jen dolní část těla, ale rodička je při vědomí (tzv. epidurální analgezie nebo spinální analgezie).  Celková anestezie se využívá jen velmi výjimečné, především u akutních případů nebo tam, kde není možné použít lokální. V ostatní případech se používá pouze lokální, která je mnohem šetrnější a matka může ihned vidět své dítě.

Samotná operace proběhne tak, že lékař provede řez břišní stěnou horizontálně těsně nad stydkou kostí. U akutních případů se někdy provádí i vertikální řez, protože je to rychlejší. Po otevření břišní dutiny musí lékař rozhrnout břišní svaly, odsunout střeva a močový měchýř. Poté otevře řezem dělohu a dítě vyndá ven – obvykle hlavičkou napřed kvůli rychlému nadechnutí. Vyndá i placentu a řádně zkontroluje dělohu, zda tam nic nezůstalo.

Vyjmutí dítěte trvá jen chviličku, asi pět až patnáct minut. Další čas pak věnuje lékař sešití rány na děloze a břišní stěně. Délka řezu je asi deset centimetrů.

Poloha koncem pánevním. Jaký zvolit porod a jak zacházet s novorozencem?

Rizika císařského řezu

Císařský řez je operace jako každá jiná a s tím souvisí i velká rizika zejména pro matku. Například úmrtí ženy hrozí třikrát až šestkrát častěji než u běžného porodu. Existují ovšem i další komplikace, které mohou nastat:

  • krvácení: při císařském řezu přijde žena o více krve než při přirozeném porodu. Někdy je dokonce nutná i transfuze krve,
  • poranění okolních orgánů: sice se to stává ve výjimečných případech, ale riziko existuje. Někdy dojde k poranění ostatních orgánů, např. močového měchýře či střev
  • infekce: může dojít k infekci břišní stěny, dělohy nebo i u jiného orgánu v pánvi,
  • bolest a delší rekonvalescence: déle trvá po císařském řezu i hojení. Zároveň se objevují po operaci i silné bolesti, kvůli kterým se žena často nemůže tak brzy starat o své dítě,
  • komplikace v dalším těhotenství: existuje vyšší riziko srůstů a jiný nepravidelností, které mohou ovlivnit další pokusy o oplodnění. V případě těhotenství existuje riziko prasknutí dělohy nebo nevhodného uložení dělohy,
  • trombóza a embolie: u operace vyšší riziko než u přirozeného vaginálního porodu.

Psychologická zátěž po císařském řezu

Nejen fyzické, ale často i psychické následky, si s sebou nese mnoho žen po císařském řezu. Pro každou ženu je porod tou největší metou, kdy na svět přivedou své dítě. Mnoho z nich pak bere velmi osobně, že nedokázaly porodit přirozeně. Vyčítají si to a mívají potíže s přijmutím dítěte. Mnoho stresu ženy zažijí hned po operaci, když nemohou být fyzicky se svým dítětem tolik, jako ženy po vaginálním porodu. Okamžitý kontakt je přitom nesmírně důležitý z hlediska psychologického a také imunologického.

Jak vyvolat porod? Můžete si bezpečně pomoci, když se miminku nechce na svět?

Neberte císařský řez na lehkou váhu

Císařský řez by si každá žena měla velice dobře rozmyslet, pokud k němu nemá nějaký závažný medicínský důvod. Jeho absolvováním se rozhodně nevyhnete bolesti a váš „porod“ nebude procházka růžovou zahradou. Spíše naopak. Po císařském řezu trvá hojení mnohem déle a dítě se nebudete moci plně postarat klidně i pár týdnů po porodu. Také v porodnici strávíte delší čas. Mohou vzniknout potíže s kojením i přijmutím dítěte. Samozřejmě, pokud existuje jakékoliv riziko pro vás nebo vaše dítě, je tato operace skvělou možností, jak neohrozit ani sebe a ani miminko. Vždy by se k ní mělo ale přistupovat jako k něčemu, čím skutečně je – jako operaci i se všemi jejími riziky.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*